Někteří lidé se mohou domnívat, že jsou stěhovací služby poměrně drahé, a jsou toho názoru, že by přece jen raději volili vlastní způsob přemístění břemen v krabicích, nábytku, velkých spotřebičů a koberců. Proč ne, někdo to zvládne, jak se říká, „na jedničku“ sám, záleží však na určitých okolnostech a příznivé konstelaci, kdy to skutečně možné je. Profesionální stěhováci ovšem naráží na situace, kdy i sami musí vyvíjet abnormální úsilí, a kdy jsou peníze za práci opravdu vydřené:

Rozbahněný terén – jestliže je nutné přestěhovat rodinný dům typu novostavby, a jedná se o ulici, která dosud nebyla pokryta asfaltem, anebo se musí stěhovat zadním vchodem skrze zahradní terasu, a tam na vás čeká rozbahněný, měkký a rozbředlý terén, pak je to skutečně nápor na psychiku i na svalové partie. Problematické mohou být i některé zahradní či domovní vchodové chodníčky, vstupní terasa, schůdky, úzká futra, kluzká podlaha v předsíni, nevhodně řešená venkovní dlažba, poškozený chodník a někdy i výkopové práce, které zrovna probíhají před vaším domem.

Stěhování v zimě – stačí, když se v noci oteplí a k ránu začne pršet a déšť na promrzlém zemském povrchu vytvoří ledovou krustu. Anebo napadne patnáct centimetrů těžkého sněhu. Anebo napadne sníh prachový a ten se pohybem po chodníku natolik slisuje, až se z něj stane kluziště. Pokud nemáte zrovna po ruce dostatek posypového materiálu, levné stěhování v Praze se může proměnit v horor.

Stěhování v srpnu – přenesme se nyní z lednového mrazivého počasí na opačný konec teplotního spektra – na první polovinu srpna, kdy bývají poměrně často tropická vedra, a nejvyšší teploty přes den mohou přelézt přes 35 stupňů Celsia. Tehdy je stěhování těžkých břemen na hranici únosnosti a může to mít i fatální zdravotní následky. Pokud je to možné, stěhování v létě, pokud se očekávají tropická horka, je rozumnější přeložit na jindy, třeba na září.