Možná by to šlo, kdyby zalezl někam do lesů a do jeskyně, ale i tam by na něj dopadalo něco, co se tohoto oboru týká. Například by nezabránil přeletu letadel po obloze, nebo chemickému dešti. Musíme brát vědu a všechny její odvětví takové jaké jsou a být rádi, že spěje kupředu. Tedy, obor samotný a s ním pochopitelně i celé lidstvo. Je otázkou, zda je to vždy ku jeho prospěchu, ale to už je debata, která by se měla přemístit na filosofickou úroveň. Vezměme si třeba objev atomu. Je přínosem? Samozřejmě, že ano, řeknete, přece atomové elektrárny… 

Ano, ale také Hirošima, Nagasaki a nynější vyhrožování jadernou válkou Ruskem, to tedy asi není zrovna kladem tohoto objevu. I když, atom sám za to nemůže, může za to zase jen člověk sám. Zhruba devadesát devět procent vynálezů bylo vždy zneužito. Počínaje střelným prachem a počítači konče. Měli by ti vědci vůbec ještě něco zkoušet? 

Ano, i když se může snadno stát, že udělají chybu a celá tahle planeta definitivně končí. Tak, ona skončí jednou stejně, že ano, ale takto by to bylo o hodně dříve, než jí určil Vesmír.  

Mimochodem, také jeho objevování bylo zneužito a je zneužíváno dodnes. Místo toho, aby se tam pohybovaly družice jen s mírovými účely, tak je tam asi více špionážních a válečných. Nevěřte tomu, že tam nejsou. To je jen taková vyprávěnka pro děti, aby neztratily iluze o tomto světě úplně.  

Je ovšem pravdou, abych nebyl za škarohlída, že věda lidem také pomáhá, a to více než hodně. Klasický příklad je lékařský pokrok. S pomocí nejnovějších technologií mohou provádět lékaři věci, o kterých se jejich předchůdcům ani nesnilo. Kdyby viděli dnešní pokrok, zcela jistě by jej nepochopili.  

Vidíme tedy, že i na vědu jsou dva pohledy. Je jen na člověku, zda je ten jeho více pesimistický nebo optimistický. To už autor článku nechává na laskavém čtenáři.