Veřejná doprava

Řadíme sem například autobusy, trolejbusy a tramvaje. Jezdí jich po celé republice spousta, aby zajistili přepravu pasažérů a ti se dostali včas na potřebné místo. Takový autobus je pro spoustu lidí prostředek, s kterým jezdí každý den do práce či školy. Dopravce zajišťuje, aby spoj jel dle jízdního řadu, a to i za nepříznivého počasí, takže se na něj můžeme spolehnout. Samozřejmě jsou situace jako dopravní kolony, takže někdy je potřeba počítat se zpožděním, protože s tím řidič nic neudělá.

Výhodou veřejné dopravy je to, že se posadíme a během jízdy nemusíme vůbec nic řešit. Můžeme se kochat okolím, číst knížku, poslouchat muziku, bavit se s přáteli a dělat celou řadu dalších činností. Rozhodně musíme zmínit i finanční stránku. Není ro zadarmo jako třeba jízda na kole, ale v takové tramvaji se nenadřeme a takové měsíční jízdné není nijak velká suma, když jej budeme využívat třeba ke každodenní cestě do práce.

Automobil

Při tomto typu dopravy si připlatíme, protože ceny pohonných hmot se v pohybují dost vysoko a k tomu musíme připočítat povinné ručení, servis a další výdaje, což se dohromady pěkně nasčítá. Pochopitelně produkujeme větší uhlíkovou stopu, než kdybychom jeli v třeba v autobuse s ostatními lidmi. Když však cestujeme za práci třeba z nějaké vesnice deštíky kilometrů, tak je auto nutností, protože nám nejezdí vhodné spoje.

Rozhodně je výhodné v tom, že do něj nasedneme kdykoliv chceme a můžeme vyrazit i na dlouhé vzdálenosti. Komfort zde představuje to, že se nemusíme řídit jízdními řady, které nám bohužel někdy moc nevychází, takže musíme delší dobu čekat. Navíc s sebou můžeme vést náklad i další osoby. Samozřejmě během cesty se musíme plně věnovat řízení, což si vyžaduje dobrou soustřednost a zdravotní stav, protože svým chováním ovlivňujeme bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, takže i ostatních řidičů a jiných účastníků provozu.